Název

2014-09-06 TeamWalking Bratřejov-Klášťov-Pozděchov

Popis

Skončily prázdniny, počasí se umoudřilo a naše "desítka" (také účast "dojíždějících" kolegů velmi mile překvapila) mohla konečně vyrazit na pochod bez doposud obvyklého "mokrého" vybavení.
Ambiciózní šestnáctikilometrová trasa vedla nejprve z Jasenné (350 m) po tělese nedokončené Baťovy dráhy do Ubla (přírodní památka Průkopa > http://nature.hyperlink.cz/zlinsko/Prukopa.htm ) a dále do Bratřejova. To byla ještě naprostá pohoda. Naším útočištěm se tam tradičně stala autobusová zastávka a pak ještě posezení na návsi. Jitužka plná elánu se snažila v pohostinství v kulturním domě vyjednat aspoň pár piv. Nu, odtáhli jsme s nepořízenou - jednak otevírají až v jednu (bylo "teprve" půl jedenácté) a jednak mají svajbu, takže nic.
Za Bratřejovem ovšem skončila sranda a začalo stoupání. Rozblácenost a rozježděnost lesních cest nás donutila je opustit a vlézt do lesa. A pak . . .
. . pak nastaly doslova MYKOLOGICKÉ ORGIE. Náš postup se výrazně zpomalil, neb téměř všichni jedinci masivně podléhali svodům lesa, zejména když o ně zakopávali doslova na každém kroku. Vynikla v tom zejména Marťa K., když už v půlce trasy vlekla v jedné ruce plnou kabelu a ve druhé ještě pěkně naditou mikinu.
Půlka trasy - to byl Klášťov (753 m), mýty opředený nejvyšší vrchol Vizovických vrchů. Jen nejstatečnější trojka se odvážila vystoupit až na vrcholek, zatímco zbytek skupiny dal přednost relaxaci na úpatí, ojedinělě i spánkové (na jehličí se prý spí líp než na asfaltu :-).
Stoupání z Bratřejova na Klášťov bylo ale natolik náročné (fyzicky i časově), že velitel moudře rozhodl o zkrácení trasy na necelých 13 km. Na další zastávce "Pod Svéradovem" jsme mj. ochutnali voděnku z potůčku VLÁRA, hnedle u pramene. Po nezbytném výživnějším občerstvení jsme pak vyrazili zkratkou po žluté přímo dolů do Pozděchova. Po celou cestu lesem nás doslova "pronásledovaly" zástupy hub všeho druhu, místy rostly i přímo na cestě. Jaký to byl kontrast ve srovnání s tím, když se člověk cíleně vypraví na houby - to aby je lupou pohledal!
V Pozděchově (490 m) byla naším cílem oáza poblíž zastávky, vlastně místní hospůdka. Nalákání obecními webovými stránkami ( http://www.obecpozdechov.ic.cz/tavern.php ) jsme se těšili na pikantní utopence či nakládaný hermelín, nebo aspoň na pořádnou hospodskou polívku. Žel, jak už to tak bývá, v reálu nebylo k jídlu vůbec nic, i ti utopenci byli prý příliš čerství. Příště si asi vezmeme svoje.

Nastavení